Sokol ve Vlastibořicích byl založen v roce 1913, přesný datum není v kronice uveden - zakládajících členů bylo 82. Nejstaršími byli bratři František Šámal z Vlastibořic (narozen v roce 1854), Josef Hobelant ze Střížovic (narozen v roce 1857), Josef Laurin ze Zásady (narozen v roce 1870) a Josef Melichar z Vlastibořic (narozen v roce 1871).

Členové byli z Vlastibořic, Jiviny, Sedlíštěk, Albrechtic, Volkrebic, Střížovic, Vitanovic, Radostína. Pěnčína, Zásady, Červenice, Padařovic, Stráňova, Radimovic a Soběslavic. Z uvedeného vyplývá, že Vlastibořice byly mezi prvními zakladateli Sokola a jeho střediskem.

Až do roku 1935 (mimo I. Světovou válku 1915 - 1918) je v kronice každoročně veden přesný jmenný seznam členů s datem narození a bydlištěm. Členů bylo stále kolem 80. Další záznam členů je až po 10 letech - 15. července 1945 po obnovení činnosti Sokola ve Vlastibořicích po II. Světové válce. Celkem bylo přihlášeno 95 členů. Byl zvolen tělovýchovný výbor: starosta - Alois Kaše, místostarosta - Josef Melichar, jednatel - Josef Laurin, vzdělavatel - Josef Kvaček, pokladník - Jan Šulc, náčelník - Jaroslav Louda, náčelnice - Jarmila Nýdrlová a Božena Helebrantová.

Ročně jsou prováděny pravidelné podrobné zápisy ve formě kroniky panem řídícím Aloisem Kašem, který byl mnoho let starostou. 2.2.1947 byl na členské schůzi zvolen matrikářem bratr Kamil Porš. Na této schůzi vyzývá starosta Alois Kaše náčelníka a náčelnici, aby ihned sestavili cvičitelský sbor a začalo se cvičit. Upozorňuje na nutnost přísné kázně při cvičení, pořádek, čistotu a uložení nářadí na patřičné místo po cvičení.

Nejstarší členové jsou: František Mlejnek (*1873), Josef Hnízdil (*1876) a Alois Kaše (*1879). Bratr F. Mlejnek byl vyznamenán jako nejstarší bratr "Ještědské župy".

Sokol pořádal oslavu 28. října pod heslem: "Slibujeme při této příležitosti republice, že budeme pro ni pracovati všude. Především vzorným plněním úkolů Sokolstva, aby bylo zase co nejdříve lépe na českých luzích".

Výborové schůze byly pořádány pravidelně měsíčně a vzorně i podrobně jsou prováděny zápisy o obsahu jednání. Začalo cvičit všechno žactvo, dorost a členstvo. Pořádali se vzpomínkové akademie, divadelní představení pro děti i dospělé, taneční zábavy, plesy a maškarní reje.

Hlavní v této době však byl nácvik sletových skladeb všeho členstva a výběr pozemku, kde se okrskový slet i pro okolní jednoty župy Ještědské pořádal. Z pěti navržených byla vybrána louka Stanislava Melichara a slet byl uspořádán 8. června 1947. V novinách to bylo uvedeno takto: starobylá vesnička Vlastibořice s památným kostelíkem a dřevěnou zvonicí hostila v neděli 8. 6. 1947 bratrstvo IV. okrsku Sokolské župy Ještědské. Vše vedl župní náčelník bratr profesor Rudolf z Turnova.

V čele průvodu byla nesena státní vlajka, za ní pochodovala skupina 30 dětí v národních krojích, 160 žákyň, 110 žáků, 40 dorostenců, 104 dorostenek, hasičský sbor, 18ti členná hudba, praporečníci, členové župy se starostou bratrem Faktorem, 144 žen a 84 mužů. Cvičence i přihlížející (1500) přivezlo několik autobusů, autokarů, valníků za traktory a 50 osobních automobilů. O půl třetí hodině stanul pestrý průvod na krásném travnatém cvičišti na Melicharově louce, vkusně vlajkami vyzdobeném a lemovaném pohodlnými sedadly a stánky s občerstvením."

Byl to pro nás všechny veliký a silný citový zážitek na celý život. Všichni jsme ještě s větším úsilím, pílí a radostí nacvičovali sokolské skladby dále a těšili se na XI. slet v Praze. Konal se v červnu 1948. V této době bylo ve Vlastibořicích: 84 členů, 34 dorostu, 30 žactva a většina se zúčastnila XI. sletu v Praze. Projít na Strahově branou borců byl další veliký a nezapomenutelný zážitek. Čekací doby v řadách před ní byly 4 - 5 hodin, ale nám to nevadilo. Ani primitivní spaní na slamnících ve vysočanské škole. Vše nám vynahradilo cvičení na stadionu v překrásné atmosféře, radosti a nadšení. Vrcholem všeho byla přítomnost pana prezidenta Dr. E. Beneše - toto si v srdci neseme po celý život všichni, na to nezapomeneme.

15. 7. 1945 byl proveden 1. zápis z valné hromady Sokola, kde byl zvolen starostou bratr Alois Kaše (prováděl i veškeré zápisy ze schůzí - velice podrobně a pečlivě) a tuto funkci vzorně zastával až do roku 1951. Za dlouholetou činnost byl jmenován čestným členem Sokola. Jeho funkci přebral bratr Jaroslav Louda. Od roku 1952 do roku 1962 není žádný zápis o činnosti Sokola.

14. 1. 1964 byl zvolen nový výbor a předsedové se často střídali. Od roku 1985 do dnešního dne je starostkou setra Stanislava Horáková. V této době bylo uskutečněno mnoho různých akcí:

- sekání a odklízení trávy na příkopech
- úklid lesů a vysazování stromků
- pěší výlety po okolí
- letní i zimní zábavné akce pro děti
- zájezdy do divadel
- posezení u táboráku
- celodenní autobusové zájezdy
- dětské karnevaly
- výborové a členské schůze

Pravidelné cvičení již nebylo pro nedostatek členů a zájmu prováděno. V roce 1995 bylo 49 členů a 13 žáků. Během let nás však ubývalo. V roce 1998 bylo 27 členů, žactvo a dorost 0. V roce 2000 zůstalo pouze 18 členů (důchodců), ostatní se od Sokola odhlásili a tento stav přetrvává dodnes. Aktivní cvičení není žádné.

Sokol ve Vlastibořicích má dlouholetou tradici - v letošním roce to bude 90 let od jeho založení. Celá léta jsme patřili mezi aktivní v Ještědské župě. Je veliká škoda, že nás zůstalo tak málo.

Jsou různé příčiny. Hlavní je ta, že z naší obce odešla většina mladých lidí, a ti, co zde zbyli, nebyli vedeni k lásce a cvičení v Sokole od dětství. 40 let ovlivnilo náš vývoj a názory.

Dne 30. 11. 2002 jsme uspořádali tzv. "Sokolské posezení" všech těch, kteří se zúčastnili XI. sletu v roce 1948. Pozvali jsme i členy z Nechálova a Radimovic. Sešlo se nás nečekaně 48. Zavzpomínali jsme si, popovídali, prohlédli fotografie z dřívějších cvičení a přečetli úryvky z "Kronik". Za hudebního doprovodu bratra Františka Němce z Havlovic jsme si zazpívali všechny Sokolské písničky. Myslím, že to byl velice zajímavý a vydařený večer. Rádi bychom něco podobného zorganizovali k 90. výročí založení Sokola ve Vlastibořicích. Bude to práce mravenčí, ale doufám, že se nám to podaří.

Nazdar